Index
  O projektu
  Kontakty
 


Detaily o knize
  Abstrakt
  Obsah
  Schema
  Obálka
 
Recenze J.Donát
  Recenze Z.Molnár
  Recenze P.Sodomka






www.ASPmonitor.cz



www.cssi.cz



--- reklama ---


www.exchange4u.cz


  Z recenze Jiřího Donáta


Historií celého našeho vývoje se jako stříbrná nit táhne práce lidí na vytváření a zdokonalování civilizační infrastruktury. Snad každé vývojové období za sebou zanechává další vrstvu lidských výtvorů a lidského poznání, na které pak mohou stavět další generace a díky které mohou vytvořit věci ještě dokonalejší a ještě pokročilejší. Mnohé již bylo řečeno o důležitosti takových vynálezů, jakými jsou písmo a papír, ale třeba i parní stroj a využívání elektřiny. Mnohé ještě bude řečeno o důležitosti vynálezu, o kterém dnes hovoříme jako o informačních technologiích. Tato kniha je významným počinem popisujícím IT v důležité vývojové etapě: v počínajícím přechodu z individuálně vytvářených a implementovaných systémů do fáze komoditizovaných služeb.

Každý ze zásadních lidských vynálezů prochází, bez ohledu na svoji konkrétní podobu, v podstatě velmi podobným vývojem. Zpočátku je nový vynález natolik nehotový a nedokonalý, že kterýkoliv jeho uživatel musí věnovat obrovské prostředky a obrovské úsilí k tomu, aby daný vynález vůbec zprovoznil. Ti, kteří tak učiní, se ovšem mohou těšit výrazné výhodě, kterou jim nový vynález poskytuje; pokud jde vše dobře, dokáže jim tato výhoda bohatě vyvážit všechny problémy a nepohodlí, kterým byli uživatelé v souvislosti s novou technologií vystaveni.

Pokud se vynález osvědčí, časem se dostane do druhého stádia: uživatelů začne masově přibývat. Získat a provozovat technologii už není tak náročné; na druhou stranu ale s každým novým uživatelem klesá konkurenční výhoda, kterou může používání nové technologie přinést. Někdy v této druhé fázi se objeví subjekty, které se začnou specializovat na provozování daného vynálezu či technologie pro třetí strany. Z jejich strany jde o velmi rozumné rozhodnutí: díky zvyšující se adopci technologie totiž roste trh jejich potenciálních zákazníků.

A pak už přichází závěrečná fáze adopce. Technologii již používá tolik subjektů, že o nějaké konkurenční výhodě nemůže být vůbec řeč. Řeč však může být o právě opačném fenoménu: ten, kdo by nechal úspěšný vynález stranou, by se zákonitě dostal do výrazné nevýhody vůči všem, kteří vynález již používají - a těch je v této fázi již naprostá většina. Zkusme si třeba v dnešní době představit svůj život či podnikání například bez telefonu nebo bez elektřiny! V závěrečné fázi adopce se tedy technologie stala již naprostou komoditou, která je pro podnikání sice nezbytná, která však zároveň nemůže přinést sama o sobě žádnou konkurenční výhodu. V takovém případě již nebývá smysluplné se na tuto technologii příliš zaměřovat, například ji provozovat či dále vyvíjet. Výhodnější bývá nakoupit provozování technologie jako službu; tím spíše, že na trhu již existuje řada levných alternativ takového nákupu. Zde používaný pojem "technologie" lze přitom chápat ve velmi obecném smyslu, v podstatě jako každý nový způsob, kterým lze "staré" věci provádět či řešit jinak.

V historii najdeme řadu příkladů, které našemu schématu odpovídají. Povšimněme si například vzniku továren v období po vynálezu parního stroje. Tehdy byla každá továrna vybavena svojí vlastní kotelnou a strojovnou, ze které se pak rozváděla energie k pohonu strojů pomocí mechanických převodů, nazývaných transmise. V té době musela tedy mít každá továrna svého topiče, strojníka, a třeba i několik vysoce kvalifikovaných opravářů parního stroje. Dnes, v době elektřiny, je energie k pohonu strojů nakupována u dodavatele elektřiny a přiváděna pomocí kabelů přímo k jednotlivým strojům a zařízením. V moderní terminologii bychom řekli, že výrobce přípravu energie pro pohon strojů "outsourcoval". My jsme ovšem došli ještě dál: vůbec už o tom nemluvíme, protože nám toto řešení přijde natolik samozřejmé, že jsme na minulá řešení už zcela zapomněli.

Podobně se mimochodem vyvíjely i telekomunikace: povšimněme si, že telegraf zažil svůj největší rozvoj v době budování železnic v USA. Tehdy si vlastně každá železniční společnost budovala svoji "komunikační infrastrukturu" pro své vlastní potřeby signalizace na trati. Dnes už jsou komunikační služby obecně dostupnou infrastrukturou, která se prostě nakoupí a spotřebuje.

A tím už se dostáváme k příčinám vzniku oblasti zvané ASP, tedy oblasti zabývající se pronájmem služeb postavených na počítačových aplikacích. Našemu schématu totiž samozřejmě odpovídá i obor informačních technologií. Také ten prošel řadou vývojových stádií: od výpočetních středisek vlastněných a provozovaných firmami, a to včetně vývoje aplikačního software (šlo tedy o jakousi novodobou analogii firemních "strojoven" včetně vysoce specializovaných "mechaniků"), přes nákup standardního software a služeb jeho implementace, přes služby pronájmu výpočetní a datové kapacity, až do dnešní fáze, kdy se začíná více a více prosazovat pronájem funkcionalit konkrétních aplikací. Vývoj se zde samozřejmě nezastaví: jednou snad dojde až do stádia, kdy se bude veškerá funkcionalita potřebná pro konkrétní firmu a navíc pro konkrétní dodavatelsko-odběratelskou situaci sestavovat a pronajímat dynamicky. K tomu účelu bude k dispozici řada vzájemně kompatibilních služeb postavených na aplikacích se standardizovanou výměnou dat. A tehdy se dostaneme do situace, která bude již velmi připomínat dnešní situaci dodávky elektrické energie, a která se bude moci nazývat sloganem "IT jako služba". A přesně do popisu tohoto zajímavého oboru IT v jeho důležité přelomové fázi se pouští knížka, kterou držíme v ruce.

Kniha nám poskytuje velmi dobrý přehled o současném stavu oblasti ASP. Jde o knihu průřezovou, ve které se můžeme na danou problematiku podívat jak očima dodavatele, tak i zákazníka. Tento přístup považuji za šťastný a z pohledu řady čtenářů velmi praktický. Čtenář knihy jistě uvítá, že podnikový informační systém není v knize pojímán samoúčelně, ale je popsán jako nástroj k dosažení základních podnikových cílů. K tomu je v úvodní části knihy zařazeno několik modelů, které popisují místo podnikového informačního systému v širším kontextu fungování firmy na trhu. Jako velmi cenné spatřuji uvedení historických souvislostí popisujících vývoj komerčního využívání IT. Právě tato kapitola nám dává velmi dobrý podklad k zamyšlení o tom, co zde "již bylo", a tedy i podnět k úvahám, které z nových trendů by se mohly prosadit a masově uplatnit. O nich si pak můžeme více přečíst ve výborně zpracované kapitole pojednávající o iniciativách standardizace výměny strukturovaných dat, zejména pak o Web Services. Právě do vývoje v této oblasti investují velké IT firmy roční částky v řádu miliard USD, díky čemuž se Web Services stávají velmi nadějnou platformou pro možnou standardizaci vzájemné komunikace podnikových informačních systémů nejrůznějších výrobců i koncepcí. Díky tomu bude časem moci vzniknout platforma ke snadné integraci ASP služeb nejrůznějších poskytovatelů, a tím i ke změně celého ERP paradigmatu - od systémů vyvíjených a implementovaných k systémům sestavovaným dynamicky, podle aktuální potřeby účastníků hodnotového řetězce.

Celkově lze říci, že kniha je velmi hodnotným materiálem poskytujícím IT komunitě jak konkrétní informace, tak i podněty k přemýšlení v dlouhodobějších souvislostech.



Jiří Donát

srpen 2003



Zdroj: GRADA Publishing